LAIK
Čůza04
Kdy:
Kde:
S kým:
a netradičně ještě pro spestření: YO-YOexhibice, Militis (historický šerm)
Vážení přátelé, …
… jsme velice rádi, že se Čůza těší stále větší oblibě, což dokazují četné ohlasy které nám posíláte. Proto jsme se rozhodli uspořádat i další ročník. Než Vás ovšem budeme informovat o probíhajících přípravách, ohlédněme se nejprve za loňským ročníkem. Loňská Čůza byla dvoudenní a probíhala 4. - 5.června v Hospodě pod kopcem v Božkově. Myslím si, že prostředí bylo pro takovouto akci více než vhodné. Nejen vlastní podobou proluky mezi kamennými zdmi starých domů a mlýnskou strouhou (noční šermířské vystoupení s pochodněmi tam pak vypadalo zvláště působivě), ale i vědomí, že se Čůza odehrává v místech, kde byly před revolucí ty nejzásadnější (a také utajované) punkové koncerty. Vždyť i Znouze tu měla jeden z prvních a památných koncertů. Pokud si uvědomím dnešní záplavu tanečních akcí, mediálně podporovaných koncertů kapel první ligy, či jiných možných aktivit přímo v centru města, přijde mi pořádání punkrockového festivalu na zahradě Hospody pod kopcem skutečným undergroundem. Tedy prostředí skutečně symbolické.
Oproti předchozím ročníkům jsme se rozhodli oživit festival i jinými atrakcemi než pouze kapelami. Proto se o zpestření akce v průběhu večera dělili šermíři s jo-jo exhibicí. A jako zlatý hřeb večera byla připravena veskrze punková činnost – možnost opékání buřtů.
PÁTEK
Kontaminace
Tato mladá progresive-coreová skupina se sice již v krátkosti představila v prosinci 2003 před ZNC. Její první skutečný koncert však proběhl až na Čůze. Po tomto prvním koncertě mám dojem, že nebude dlouho trvat, aby se kapela skutečně vyhrála. Každopádně mají Kontáči svoji image, kterou by by jim mohla závidět i leckterá známější kapela.
Vrámci možností
Příbramští Vrámci vyplnili svoje pásmo příjmnými melodickými písničkami. Plzeňské publikum mělo také jednu z posledních příležitostí vidět za bubnama dlouholetého člena Petra, který letos v únoru z kapely odešel. Škoda.
Upelestiflus
Jako třetí kapela se představili Upelestiflus s kytaristou Mikem z Manchestru. Myslím si, že se na Čůzu hodili se vším všudy. Syrový (v tom dobrém slova smyslu) našlapaný rock, melodicý zpěv, příjemný zvuk kytary. Inu britská muzikálnost se holt nezapře.
(Pro zasvěcené: Bubeník Fífa opravdu není Petr Pecháček!)
My nevíme
Asi žádný z návštěvníků prvního ročníku Čůzy by nevěřil jaký vývoj tato formace prodělá. Pokud mám porovnat začátečnický punkrock na prvních koncertech My nevíme a současnou skashow, nezbývá než smeknout klobouk. Vzpomínám si například jak na některém z prvních koncertů se M.N. pustili do písně Krysař, ovšem s poněkud pozměněnou verzí, takže ani v sále přítomný autor Déma skladbu nepoznal :-). To mi ostatně připomíná, vzpomenete si někdo ještě na původní sestavu My nevíme? Napovím: Jakub Krček (dnes Valík, Siláž), Martin Brašna (Siláž), Martin Žába Marčan (Oráč), ale byli i další! No nic zpět do současnosti. Mě se jejich vystoupení líbilo opravdu hodně a nejen mě což dokazoval zaplněný prostor před pódiem. Jediné co mě vždy mrzí na koncertech této grupy je, že se kytarista Pavel Šnajdr vůbec nepodílí na uvádění písniček. S jeho smyslem pro humor by mohly být pauzy mezi písničkami ještě o něco vtipnější.
In Public Ill
Na závěr pátečního večera byli naplánováni In Public ill. A neskončilo to jen u plánování, ale došlo samozřejmě i na vlastní koncert. Jejich frontman a skutečný showman Blába opět nezklamal a podal opět nezapomenutelný výkon. Svižný rockpunk obohacený foukadlem (tenorsax) byl na ukončení prvního dne jako dělaný.
SOBOTA
Organizace festivalů, kterým se dnes módně říká "Pod otevřeným nebem", přináší určitá rizika. Tím hlavním je bezesporu počasí(snad Vám tento odborný termín přiblíží mediálně známá jména jako Alena Zárybnická, Pavel Karas,či Ján Zákopčaník). V pátek nám počasí ukázalo svou milejší tvář, a tak se rozpršelo až asi dvacet minut před koncem programu. Pak už pršelo celou noc a v sobotu začalo úmorné čekání a modlení se, ať už konečně přestane!
Nestalo se tak.
Naštěstí areál Pod kopcem nabízí v této situaci řešení v podobě celkem příjemného sálu. Asi ve 14:00 letního času jsme se rozhodli přestěhovat veškerou aparaturu do těchto prostor.
Že se druhý večer Čůzy odehraje mezi čtyřmi zdmi a stropem, mělo krom všech svých nevýhod také jednu velkou výhodu. Venkovní produkci totiž bylo nutné (vzhledem k prudícím sousedům) ukončit do dvaadvacáté hodiny. Tato podmínka pro akci v sále neplatí, tudíž mohlo pořadatelstvo povolit uzdu a nechat kapely řádit o něco déle, než si okolní obyvatelstvo vynucovalo.
Ježek a 5 koloběžek
Odbila pátá odpolední hodina a bylo načase odstartovat. Skupinky hostů se trousily váhavěji, než v pátek-bodejď by ne, když lilo jako z konve a všem, kteří se odhodlali v takovém počasí cestovat do Božkova, patří náš dík a poklona!
Úloha Ježkova gangu byla opravdu nesnadná. Jejich zpěvačka má různé umělecké aktivity, které se poněkud křížily s harmonogramem našeho festivalu. Zbývající tři členové se tedy museli obejít bez ní a ještě k tomu oslovit právě příchozí promoklé vandrovníky. Dík a poklona patří každopádně také těmto statečným, kteří se zhostili svého úkolu opravdu znamenitě. Ježek tloukl do bicích silou u něho nevídanou, Petr basoval, seč mu síly stačily a současně zpíval své party plus party chybějící sólistky! Lukášova kytara nekompromisně válcovala celý prostor. Myslím, že se tato trojice postarala o důstojnější zahájení, než jsme si mohli přát.
Yo-Yo exhibice
Omezené prostory nebyly žádnou překážkou pro Yo-Yo artisty. Jejich obdivuhodné umění zůstane pro nás-umělecké plebejce-navždy záhadou. Škoda jen, že fotografie nedokáže zachytit věrně ekvilibristiky, které bylo možno při jejich vystoupení vidět.
Siláž
… se jako Varel Fryštejnský vždycky s něčím vytasí. Tentokrát si pro nás připravili nejen fantastickou imič v podobě typicky vidlopunkových kostýmů, ale navíc také křest sqělého CD Vidlotheca a hlavně ŠOU, která nemá v historii Čůzy obdoby!
Siláž se opět postarala o jeden z vrcholů večera, a to byl ještě dost mladý.
Dlužno podotknout, že křestem jejich debutového alba byla poctěna nejen Čůza samotná, ale také Fík Čůzopořadatelský, jakožto kmotr Vidlotheky.
Radost a sranda ze Siláže srší jako elektrické výboje kolem izolátorů v mlze a nám nezbývá, něž přát této partě stále kvalitní a výkonný Temelín.
Militis
Pro drsné šermíře ve zbroji (kteří měli jinak na starosti bezpečnost celé akce) byl sál přece jen poněkud omezující. Návštěvníci Čůzy tak měli aspoň možnost nahlédnout pod pokličku jejich aktivit a udělat si představu o tom, jak vypadají zimní tréninky novodobých rytířů, kdy jsou nuceni využívat podobné sály, jako je ten božkovský. Zde se však rozhodně nejednalo o žádný ténink-naopak to byla nelítostná řež, při které tuhla krev v žilách i majiteli areálu a statečnost šermířů lze jen ztěží popsat.
Mrtwej Vaněk
Bylo pro nás velkou ctí uvítat na půdě Čůzy následovníky takového velikána, jakým byl neslyšící génius Imrich Boltec z nevelké osady Neřvy nedaleko obce Stodo. Ale hlavně jeho pozůstalosti, ve které se skrývaly mongolské balady ze sbírky přímého Imrichova příbuzného - samotného mongolského chána, ze kterých tato kapela dodnes čerpá!
Tato vskutku originelní parta započala svou koncertní dráhu v prosinci léta páně 2001 v Hifi-klubu a při vystoupení v rámci Čůzy dokázala využít všech svých koncertních zkušeností, kterých do té doby nasbírala víc než dost.
Žerzej
… se představili jako druzí z dvojice kapel, do kterých byli členové rekrutováni především z řad studentů plzeňského Církevního gymnázia. To by člověk neřekl, kolik nadšení a energie může být soustředěno na jedné škole. Kariéra této sqadry je o malinko mladší, nežli v případě Mrtwého Vaňka, a také její koncertní působení začalo jinde, tedy v Saloonu na Roudné roku 2002.
Co se týče jejich vystoupení na Čůze, bylo rozhodně co obdivovat. Především výkon flétnisty a mimořádné shopnosti zpěvačky. Ale to by bylo nespravedivé - náboj ostatních členů, ale hlavně to, jak kapela působila jako celek, bylo ozdobou festivalu.
Laik
Na tomto místě bych rád poděkoval všem návštěvníkům Čůzy. Jak to vypadalo s výkonem naší sebranky navenek nemůžeme posoudit, ale díky Vám a hlavně díky atmosféře, kterou jste nám nabídli, hrálo se opravdu víc než dobře! DĚKUJEME VÁM!
Kudy kam
Tady asi není moc co komentovat. Pár desítek minut před vystoupením zastavil před hospodou Pod kopcem černý taxík s černými skly. Z něj vystoupili čtyři „mafiáni“ v černých bundách s černými brýlemi, tři z nich měli v ruce kytary a jeden paličky.
Když nadešel čas, odstartovali nekompromisní střelbu tak ryzího punkrocku, jak to umí jenom Kudy kam. To, co předvedli byla opravdu veliká pocta Čůže, a tak její závěr na hony předčil všechna naše očekávání. Fanoušci se prostě rozhodli, že mafiány z pódia nepustí za žádnou cenu a muselo tak zákonitě dojít i na kudykamský vokální ramake lidové písně Nezacházej slunce. Myslím, že to byla taková hezká tečka za tím naším festíkem, opakuji: byla to taková hezká tečka..........
Naše PODĚKOVÁNÍ …
… patří nejen všem návštěvníkům Čůzy, ale také všem zúčastněným kapelám, Ježkovi za zvuk, Pavlu Richterovi za plakáty, Pavlu Schneiderovi za auto, majiteli a personálu hospody za trpělivost, členům Militis jakožto ochrance, K.H.Roudenskému za nezištné pořízení fotodokumentace, všem, kteří nám pomohli a samozřejmě taky sponzorům.
Fotografie: K.H.Roudenský (publikovány se svolením vplzni.cz)